MUDr. Jiří Stejskal, FEBU je mladý lékař, který pracuje na urologickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze. Na podzim roku 2017 měl díky finanční podpoře Nadačního fondu MUŽI PROTI RAKOVINĚ možnost strávit tři měsíce na urologické klinice univerzitní nemocnice Addenbrooke’s Hospital v Cambridge ve Velké Británii. Předmětem stáže bylo prohloubení znalostí a získání nových zkušeností v oblasti biopsií prostaty navigovaných pomocí fúze obrazů magnetické rezonance a ultrazvuku. V Addenbrooke’s se této technologii věnují od roku 2013 a mají bohaté zkušenosti v několika metodách jejího provedení.
Ještě před samotnou stáží, v polovině září loňského roku, se MUDr. Stejskal zúčastnil dvoudenního semináře zaměřeného na magnetickou rezonanci prostaty a její využití při diagnostice karcinomu prostaty v Madingley u Cambridge, kterou vedli jeho pozdější kolegové z Addenbrooke’s Hospital.
Později v rámci stáže se dostal do týmu zkušených britských lékařů pod vedením Dr. Christofa Kastnera, PhD., FRCS (Urol), FEBU. Účastnil se odběru biopsií prostaty transrektálně i transperineálně a naučil se obsluhovat příslušné přístrojové vybavení. Své kolegy doprovázel i do ambulancí a účastnil se diskusí na mezioborových seminářích. Zároveň pracoval s databází stovek pacientů, kteří podstoupili biopsii prostaty. Získaná data aktualizoval a následně analyzoval. Výsledky byly formou abstrakt přihlášeny k prezentaci na evropských kongresech a poslouží jako základ připravované publikace.
Kromě biopsií, měl MUDr. Stejskal na operačních sálech v Cambridge možnost sledovat i řadu dalších operačních výkonů, zejména endoskopické operace pro lithiasu, laserovou enukleaci prostaty a roboticky asistovanou radikální prostatektomii prováděnou velmi zkušenými odborníky.
Jaké byly jeho pocity a jak s odstupem času hodnotí získané zkušenosti, jsme se pokusili zjistit v následujícím rozhovoru.
Jak jste se dostal k informaci o stáži?
Informaci o možnosti zažádat o zahraniční stáž skrze Nadační fond Muži proti rakovině jsem získal od primáře urologického oddělení Thomayerovy nemocnice docenta Zachovala. Osobně se zabývám diagnostikou karcinomu prostaty a díky tomu jsem tak volil i cílová pracoviště. Z kurzů zaměřených na tuto problematiku mě v minulosti nejvíce oslovil kurz vedený právě Dr. Kastnerem z nemocnice Addenbrooke’s v Cambridge, kterého jsem se účastnil na sjezdu Evropské urologické asociace v Mnichově v roce 2016.
V čem vidíte hlavní přednosti stáže nadačního fondu Muži proti rakovině?
Pracoviště v Thomayerově nemocnici začalo techniku diagnostiku karcinomu prostaty pomocí biopsie prostaty naváděné kombinací magnetické rezonance a ultrazvuku používat jako vůbec první v České republice. Mimo urologického oddělení Thomayerovy nemocnice tak nebylo od koho čerpat další znalosti. Za hlavní přednost stáže proto pokládám možnost získat zkušenosti na jednom z předních britských pracovišť s bohatou historií v dané problematice.
Jaké bylo národnostní složení vašeho týmu v Británii? Byl jste v době svého působení jediným stážistou na univerzitě?
Addenbrooke’s je velká univerzitní nemocnice a proto jsem zdaleka nebyl jediným stážistou, což pokládám za velké plus. Místní jsou na stážisty zvyklí a umí s nimi pracovat. Dále to pro mě byla možnost navázat kontakt s mladými lékaři různých národnost i specializací. Národnostní složení nemocničního personálu všech úrovní bylo taktéž bohaté a nikde jsem se nesetkal ani s náznakem netolerance.
Jako lékař máte větší možnost srovnání. V čem vidíte hlavní rozdíl mezi přístupem a postupy, které znáte z České republice a tamními postupy?
Odbornost péče a diagnosticko-léčebné postupy jsou téměř stejné. Naopak jsem byl mile překvapen, jak dobře snese naše zdravotnictví srovnání s tím britským. Co je však často markantní, je vyšší dostupnost prostředků, techniky i personálu. Díky tomu jsou specializovaná vyšetření často prováděna dříve. Na pacienty je v ambulantním provozu více času a díky tomu pak mohou mít pocit důkladnější péče, přestože péče o pacienty je u nás prakticky stejná. Personál nemocnic je také lépe oblečen, ať už se jedná o uniformy nižšího zdravotnického personálu nebo lékaře, kteří nechodí v opotřebovaných bílých montérkách. Opět to může na pacienty působit lépe, ale kvalitu péče to samozřejmě asi neovlivní.
Jsou nějaké procedury, které by se daly transformovat i do českého prostředí? Vznikla z vašeho pobytu i případná možnost na další spolupráci?
Jak jsem již zmínil, většina postupů je stejná. Rozdíl vnímám spíše v časnějším zapojení nových postupů a technik do diagnostiky a léčby, které u nás chybí. Spíše než neochotou lékařů je to dle mého názoru podmíněno ekonomicky. Čeští lékaři by jistě velmi dobře věděli, co si počít s technikou, která je dostupná na mezinárodních výstavách.
Setkal jste se během stáže s nějakou procedurou, kterou byste do té doby neznal nebo nepraktikoval?
Na našem pracovišti a ani jinde v České republice, alespoň co vím, nejsou prováděny transperineální biopsie prostaty. V zahraničí jsou ale používány stále více a v průběhu stáže jsem se měl možnost s nimi důkladně seznámit.
Jak byste váš pobyt zhodnotil a to jak ze stránky osobní, tak i profesní?
Stáž byla velmi přínosná zejména z profesní stránky, do budoucna se mi budou hodit nabyté zkušenosti i zahraniční kontakty, které hodláme dále rozvíjet. Z osobního hlediska bylo poučné strávit delší dobu v zahraničí a získat tak srovnání s životem v ČR.
Rád bych na závěr poděkoval kolegům, kteří se podíleli na zajištění výše popsané zahraniční stáže. Zejména iniciátorovi celého projektu, primáři doc. MUDr. Romanu Zachovalovi, Ph.D, MBA. Velké díky patří i jeho kolegyním z grantového oddělení RNDr. Jitce Soukupové, Ing. Julii Hrzinové a Ing. Martině Kavanové za technickou organizaci stáže. Zároveň bych rád poděkoval i všem svým kolegům, kteří museli, tři měsíc pracovat za chybějícího kolegu.